Sekce věnovaná již proběhlým akcičkám. Pro ty, co si potřebují oprášit vzpomínky. Ale i pro ty, koho zajímá, co tak obvykle provádíme...
Ledy, naše hranice a bariéry byly narušeny. Není se čemu divit. Při takovém počtu lidí a sqělém programu. Jo, trochu to zní samolibě vzhledem k tomu, že to píšu já, ale fakt jsem si to užila a program sqělý byl, takže rozhodně nemlžím. Ten počet lidí, který dorazil byl fakt rekordní. O půl sedmé jsme se začali hromadit a až jsme nikoho neočekávaly volně jsme navázali na program. Slova se ujal Kombi, pro tuto roli stvořen, takže proč mu bránit v rozvíjení talentu, že… A společně s Markétkou měli na starost seznamovací hry. Nejprve jsme si projely kolečko svých jmen… začínalo to nějak… Kombi, Simba, Jestřáb, Jitka, Market, Baik, Klárka, Filip, Petruška, Keňan, Lucka, Honza, Cirďa, Gabča, Libor, Marťa-Prcek, Šimon, Dáda, Kachna, Eliška, Marťa, Ondra, Laďa, Lada… dorazila pak Ančik a Fanča… a doufám, že mi nikdo nechybí…prostě nás tam bylo moc. Po kolečku jmen jsme si sdělovali co nás potěší, co nás rozesmutní, co posloucháme atd… Ještě předtím byla autogramiáda…co dodat. Hip hop má rád Kachna, nehty si kouše Honza, s panenkami si třeba hraji já … Každý má to svoje.. ;). Vše usvědčující fotky usvědčují hru s krabičkou od sirek… kontaktní to hra. Poslední senamovačka probíhala v tělocvičně, kde jsme se seřazovali pomocí různých kritérií. Až na kriterium věk to bylo príma. :)
Myslím, že do osmi jsme se bavili tímto způsobem. Po osmé hodině se slova ujala Simba. S šátky na očích jsme prošli okolí kasáren. Děsně nepříjemný pocit je, když okolo vás jezdí auta a vy jen spoléháte na to, že vás jedno nežďuchne. :)… Doprava… doleva… jo bylo to príma…. Prostě umění žít ve tmě. No a předzávěrem byla hra Bang… A samotným závěrem byla top desítka očekávání a pápápá.
by Cyr*
„Chceš poznat šumperské a libinské rover(k)y?“ Asi tak nějak začínal dopis, který nás rovery zval na 1. libinsko-šumperskou víkendovku. Tahle akce se konala na faře v Hraběšicích ve dnech 14. – 16.září 2007. Jejím úkolem bylo tak nějak projednat celoroční roverskou činnost. Vzhledem k tomu, že se nás tam sešlo jen 9, tak byl program dosti volný. Do desíti jsme čekali na příjezd Mirabelky a abychom si čekání zkrátili, zašli jsme do vedlejší hospody na kofolu.Večer přijela Mirabelka a přivezla s sebou strašnou hromadu jídla (vypadalo to, jako bychom tam měli zůstat aspoň týden). Na večerním programu bylo poslouchání „music“ a nějaký ten film. Večerka se konala až v 1 hodinu ráno!
V sobotu k nám přijela na návštěvu Peggy, Bíbina fenka, která se s námi podílela na sobotním programu. V deset hodin byla výborná snídaně a pak se šel hrát fotbálek. Po výhře nejmíň 4:1 bylo focení účastníků zápasu. Všichni hráči pak vlastními těly vytvořili obrovský nápis RK. Po obídku jsme se šli projít tam, „kam se balon kutálel“. Po vycházce jsme rozjeli mega akci „Komisařka Peggy“. Jednalo se o adaptaci komisaře Rexe, kdy jsme nafotili komix o tom, jak Peggy našla pachatele a zabránila tak další vraždě…
Večer nám pak odjel Baik i Peggy. Náš večerní program byl podobný jako předešlý den. Koukali jsme do dvanácti na „Kvasku“ a pak jsme ještě hráli menší polštářovou bitku, takže večerka zase kolem jedné hodiny ráno. Nedělní budíček byl až kolem desáté hodiny. Všichni byli přespaní a nikomu se nechtělo nic dělat…
Snídaně byla až v jedenáct. Nechtělo se nám čekat na hromadné přání, tak někteří navrhovali, jestli si nemůžeme popřát jako normální lidi. Na tuto velice vtipnou poznámku Mirabelka odpověděla taky velice vtipně: „Skaut není normální…“
Po snídani jsme začali uklízet a balit. V kuchyni se pak ještě rozdával zbylý proviant. V jednu hodinu po poledni se hraběšická fara zamkla a tím naše víkendovka skončila a my se rozjeli domů…
Pro všechny rovery: PŘÍŠTĚ URČITĚ JEĎTE…STOJÍ TO ZA TO…!!!
zapsala Simba